NÁVRH ZÁKONA O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ (TZV. ZÁKON O WHISTLEBLOWINGU) – PŘIPRAVTE SE VČAS NA NOVÉ POVINNOSTI PRO ZAMĚSTNAVATELE

Dne 17. 12. 2021 uplyne lhůta k provedení evropské směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Jedná se o právní úpravu tzv. whistleblowingu, tedy případů, kdy zaměstnanci určitých institucí či organizací upozorní na její nelegální činnost. Podle směrnice mají státy povinnost přijmout právní předpisy, kterými zavedou prostředky pro ochranu whistleblowerů. Právní úprava se má nově dotknout i soukromých zaměstnavatelů.

Dosud právní řád neposkytoval těmto oznamovatelům dostatečnou právní ochranu, zejména před tzv. odvetnými opatřeními (např. výpovědí z pracovního poměru, nepovýšením, převedením na jinou práci, apod.), oznamovatelé tak byli často odrazováni od upozorňování na podezřelé praktiky a protiprávní jednání. To by měla nová právní úprava změnit. Vedle toho mají být zavedeny procesy pro bezpečné oznamování protiprávní činnosti.

Český parlament nestihnul návrh zákona, který výše uvedenou evropskou směrnici provádí, před volbami do Poslanecké sněmovny přijmout, očekává se nicméně, že tento návrh bude brzy opětovně projednán. V dnešním článku vysvětlujeme, jakým způsobem má být ochrana whistleblowerů v České republice koncipována a proč byste této nové právní úpravě měli věnovat pozornost.

Definice whistleblowingu

Jak jsme již výše uvedli, jako whistlebloweři jsou označovány osoby, které oznámí nelegální činnost, ke které dochází v určité organizaci. Typicky se jedná o zaměstnance, ale oznamovatelem mohou být i spolupracující osoby nebo dodavatelé organizace.

Podle návrhu zákona má být poskytnuta ochrana fyzickým osobám, které oznamují možné protiprávní jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku nebo porušuje právní předpisy Evropské unie ve vybraných oblastech (např. daní z příjmů právnických osob, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrany spotřebitele, ochrany osobních údajů, apod.), o jehož spáchání se tyto osoby dozvěděly v souvislosti s prací nebo obdobnou činností.

Oznámení těchto protiprávních jednání by měl oznamovatel primárně učinit prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, který budou ze zákona povinny zřídit vybrané subjekty (například by mělo jít o zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci). Oznámení by mělo být v rámci organizace prošetřeno a v případě, že bude vyhodnoceno jako důvodné, mají být v organizaci přijata taková opatření, aby k protiprávnímu jednání již nadále nedocházelo.

Pokud příslušná organizace nemá vnitřní oznamovací systém zavedený, případně, pokud je oznamovatel důvodně přesvědčen, že provedení oznámení prostřednictvím vnitřního systému by nevedlo k jeho řádnému prošetření, může se oznamovatel obrátit na specializovaný oznamovací systém, který za těmito účely provozuje Ministerstvo spravedlnosti. Za naplnění podmínek zákona je oznamovatel oprávněn oznámení protiprávního jednání rovněž zveřejnit, například prostřednictvím médií nebo sociálních sítí.

Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů se nepovažuje za porušení povinnosti mlčenlivosti

Významné je, že oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů a zjišťování informací potřebných k podání oznámení nebude považováno za porušení bankovního tajemství, smluvní povinnosti mlčenlivosti a dalších případů zákonné povinnosti.

Toto pravidlo se nicméně nevztahuje například na povinnost mlčenlivosti notáře, advokáta, soudního exekutora, daňového poradce nebo povinnosti zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb. Povinnost mlčenlivosti těchto osob o skutečnostech, o kterých se dozví při výkonu své činnosti, nemůže být podáním oznámení prolomena.

Jaké povinnosti budou zaměstnavatelé povinni v souvislosti s ochranou whistleblowerů plnit?

Zákaz odvetných opatření

Základní povinností, kterou návrh stanoví všem zaměstnavatelům, je povinnost zajistit, aby oznamovatelé nebyli vystaveni odvetnému opatření. Odvetným opatřením dle návrhu zákona je určité jednání zaměstnavatele vůči oznamovateli, které je vyvolané oznámením, a které oznamovateli může způsobit újmu. Jedná se například o podání výpovědi z pracovního poměru, nepovýšení, snížení mzdy, převedení na jinou práci, apod.

Pokud tedy dojde k oznámení protiprávního jednání nebo podezření, zaměstnavatel nesmí v reakci na toto oznámení oznamovatele potrestat tímto odvetným opatřením. Tuto ochranu návrh zákona přiznává i osobám, které oznamovateli s přípravou oznámení pomáhaly, osobám blízkým oznamovateli a dalším.

V případě, že zaměstnavatel vůči oznamovateli aplikuje některé z odvetných opatření v reakci na oznámení, a oznamovatel na zaměstnavatele podá žalobu, bude zaměstnavatel povinen prokázat, že o odvetné opatření nešlo. Dobrým příkladem může být situace, kdy zaměstnavatel dá zaměstnanci-oznamovateli výpověď z pracovního poměru. Zaměstnanec se obrátí na soud, aby výpověď prohlásil za neplatnou, a bude tvrdit, že výpověď dostat právě z toho důvodu, že oznámil páchání protiprávní činnosti. Na zaměstnavateli bude, aby soudu prokázal, že zaměstnanci dal výpověď z jiného důvodu, např. z důvodu nadbytečnosti.

Zvláštní povinnosti pro tzv. povinné subjekty

Návrh zákona vymezuje kategorii tzv. povinných subjektů, kterým stanoví zvláštní povinnosti. Mimo jiné do této kategorie mají spadat i zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců (včetně „dohodářů“, zaměstnanců se zkráceným pracovním úvazkem a agenturních zaměstnanců). Upozorňujeme, že v tomto směru je návrh českého zákona přísnější než evropská směrnice (ta zvláštní povinnosti ukládá pro zaměstnavatele s více než 50 zaměstnanci), je tedy možné, že v tomto směru bude návrh zákona ještě v průběhu zákonodárného procesu změněn.

Základními povinnostmi povinných subjektů je zavedení již výše zmiňovaného vnitřního oznamovacího systému, jehož prostřednictvím budou moci oznamovatelé podávat svá oznámení, a určení tzv. příslušné osoby, která bude odpovídat za řádné prošetření oznámení a jejich nápravu. Podrobněji povinnosti těchto povinných subjektů probereme v našem příštím článku.

Závěrem

Přestože v České republice nebyl zákon o ochraně oznamovatelů zatím přijat, očekává se, že bude brzy opětovně projednán a přijat v podobné podobě jako návrh, který jsme probrali v tomto článku. Očekává se, že se zaměstnavatelům bude stanovena relativně krátká lhůta pro to, aby se na nové povinnosti připravili. Pokud na vás bude nový zákon dopadat, doporučujeme, abyste včas přijali potřebná opatření a nemuseli vše řešit na poslední chvíli. Připomínáme, že i samotný správně nastavený systém oznamování může zabránit tomu, aby k protiprávní činnosti ve vaší organizaci docházelo.

Potřebujete pomoci zorientovat se v problematice ochrany oznamovatelů nebo v jakékoli další oblasti pracovního práva? V advokátní kanceláři MACEK.LEGAL Vám vždy rádi poradíme.

#whistleblowing