Autor: Michael Kopecký, 17. 07. 2017
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (dále „ESLP“) odmítl odvolání České republiky ve věci ČAPSKÝ a JESCHKEOVÁ proti ČESKÉ REPUBLICE a potvrdil tak své dřívější rozhodnutí z 9. února 2017, které tímto nabylo právní moci dne 3. července 2017. Rozsudkem bylo výše uvedeným majitelům bytů (dále „majitelé“) přiznáno spravedlivé zadostiučinění za období tzv. právního vakua, ve kterém nemohli dotčení majitelé ze svých bytů vybírat dostatečně vysoké nájemné.
ESLP se ve svém rozhodnutí mimo jiné opíral o rozhodnutí Ústavního soudu, který prohlásil český systém regulace nájemného za protiústavní a tento stav, trvající od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 označil za „právní vakuum“. Jinými slovy opatření k regulaci nájemného postrádala v tomto období právní základ. Spor se nevedl tolik o samotném právu na náhradu škody jako o metodice jejího výpočtu. Dotčení majitelé požadovali, aby jim byla přiznána náhrada škody ve výši rozdílu mezi regulovaným nájemným a „obvyklým“ nájemným v dané lokalitě, případně snížená o určitý koeficient. Vláda oproti tomu navrhovala, aby bylo místo částky odpovídající obvyklému nájemnému v dané lokalitě použito zákonné referenční kritérium, účinné od 1. ledna 2007, jako kdyby bylo účinné ode dne 1. ledna 2002. ESLP české vládě nevyhověl a jako kritérium výpočtu náhrady za omezení práva užívat svůj majetek stanovil rozdíl mezi nájemným v podmínkách volného trhu a nájemným, na nějž měli stěžovatelé právo podle vnitrostátní právní úpravy prohlášené Soudem za nezákonnou, tedy právní úpravy účinné za období právního vakua. Při určení výše regulovaného nájemného se tudíž nevycházelo z částky odpovídající reálnému nájemnému, ale z nejvyšší možné částky, na níž měli dotčení majitelé nárok. Na druhé straně, odhad hypotetického tržního nájemného byl doložen nájemní smlouvou na shodný byt nacházející se v téže budově o jedno podlaží níže.
ESLP rozhodl o náhradě majetkové škody ve výši 1 342 944 Kč v případě pana Čapského za období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2004 a ve výši 902 737 Kč (736 660 Kč poměrně podle spoluvlastnického podílu) v případě paní Jeschkeové za období od 1. července 2002 do 31. srpna 2005.
Oběma dotčeným majitelům byla dále přiznána náhrada nemajetkové újmy ve výši 3 000 eur každému, náhrada nákladů řízení a úroky z prodlení. ESLP spatřuje podstatu nemajetkové újmy ve formě dlouhodobého pocitu zklamání, zmaru a dokonce obav z rizika zhoršení stavu jejich nemovitostí.
Jste-li ve stejné či podobné pozici pana Čapského či paní Jeschkeové a rádi byste diskutovali možnost nárokovat majetkovou škodu po České republice, neváhejte se na nás obrátit.
Doporučené články
V Poslanecké sněmovně aktuálně leží návrh zákona o podpoře bydlení, který zavádí do občanského soudního řádu nový institut – tzv rozkaz k vyklizení Tento institut by měl… Více
V podnikatelské sféře je vystavování faktur každodenní rutinou Pokud však Váš obchodní partner nebo zákazník fakturu ve stanovené lhůtě neuhradí, je namístě podniknout adekvátní… Více
©2020
Design by RVLT