ZAMĚSTNAVATELÉ, ZBYSTŘETE! OD 30. ČERVENCE NABÝVÁ ÚČINNOSTI ČÁST NOVELY ZÁKONÍKU PRÁCE

Autor: Adéla Kunčíková, 24. 07. 2020

KONEC OMEZOVÁNÍ PRONÁJMŮ BYTŮ ZE STRANY SVJ KONEC OMEZOVÁNÍ PRONÁJMŮ BYTŮ ZE STRANY SVJ

S příchodem novely zákoníku práce dochází v této oblasti k zásadním změnám, které mají různě stanovenou účinnost. Změny, které nejsou vázané na kalendářní rok, ani na veřejné rozpočty, nabývají účinnosti již 30. července 2020 (viz tento článek). Změny týkající se dovolené, náhrady škody a nový institut sdíleného místa nabývají v rámci novely účinnosti až dne 1. ledna 2021.

Doručování pracovněprávních dokumentů

Právní úprava doručování písemností je součástí části třinácté, hlavy XIV, § 334 až 337 zákoníku práce a týká se pouze určitých písemností, mezi něž patří: skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, mzdový či platový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného, přičemž tyto písemnosti vyžadovaly vždy doručení do vlastních rukou, ať už se zaměstnanec vyskytoval na pracovišti či kdekoliv mimo něj.

V praxi tato úprava doposud znamenala, že zaměstnavatel musel vyložit veškeré své úsilí k tomu, aby zaměstnance zastihl osobně (ať už kdekoliv), či prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Teprve po vyčerpání všech shora uvedených možností měl zaměstnavatel možnost zaměstnanci zaslat písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Nově bude zaměstnavatelem písemnost doručována primárně do vlastních rukou zaměstnanci na pracovišti. V případě, že by toto nebylo možné, má zaměstnavatel možnost využít dalších postupů, mezi kterými bude mít na výběr – a to doručovat kdekoliv bude zaměstnanec k zastižení, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo nově také prostřednictvím datové schránky (k tomu bude vyžadován písemný souhlas zaměstnance a jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, bude se písemnost považovat za doručenou posledním dnem této lhůty.). Pokud bude písemnost posílat zaměstnanec zaměstnavateli prostřednictvím datové schránky, bude taková písemnost považována za doručenou dnem dodání do datové schránky zaměstnavatele.

Při zasílání dokumentů prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, bude nově zaměstnavatel doručovat zaměstnanci písemnosti na poslední známou adresu, přičemž zaměstnanec je povinen tuto adresu zaměstnavateli sdělit písemně. Bude tedy na zaměstnanci samotném, aby svědomitě písemně nahlašoval správné a aktuální údaje k doručování písemností.  Zaměstnavatel doposud doručoval písemnosti na poslední jemu známou adresu zaměstnance, což bylo v praxi často problematické. Při zasílání poštou se také mění doba uložení zásilky z 10 na 15 kalendářních dnů. Současně se ruší povinnost vyhotovovat písemný záznam o poučení zaměstnance o nepřevzetí zásilky (povinnost doručovatele poučit zaměstnance stále zůstává, ale bez písemné náležitosti).

Vyslání pracovníků do ČR za účelem poskytování služeb

Právní úprava nároků zaměstnanců a povinností zaměstnavatelů při vysílání či přijímání zaměstnanců v rámci Evropské unie vychází ze směrnic EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES je účinná od konce roku 1999 a stanovila základní pravidla pro garanci práv pracovníků vyslaných do zahraničí. Směrnice EU 2018/957, která mění a doplňuje směrnici současnou, zavádí nové povinnosti vysílajících zaměstnavatelů. Jedním z důvodů zavedení tohoto opatření je rozmach agenturního zaměstnávání v souvislosti s přeshraničním vysíláním pracovníků.

Doposud byly v oblasti vysílání v zákoníku práce stanoveny pouze základní pracovní podmínky v oblasti odměňování (minimální mzda, příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy a příplatek za práci přesčas, cestovní náhrady apod.), které musel zaměstnavatel zajistit zaměstnanci vyslanému za účelem poskytování služeb do ČR.

Nově je zavedena informační povinnost zaměstnavatele, který vysílá svého zaměstnance, písemně informovat o této skutečnosti příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu této osoby k výkonu práce. Tuto povinnost je třeba splnit bez ohledu na délku vyslání, prostřednictvím zaslání příslušného formuláře. Zahraniční zaměstnavatel je také povinen vést evidenci vysílaných osob a má také povinnost mít na pracovišti kopii pracovní smlouvy vyslaného zaměstnance přeloženou do češtiny.

Novela dále rozšiřuje oblast mzdových a platových práv o práva na příplatky za práci v noci, v sobotu a neděli, ve svátek a za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nově vyslanému zaměstnanci náleží také náhrady cestovních výdajů na území ČR při cestách konaných za účelem výkonu práce nebo v souvislosti s ním ve smyslu § 152 zákoníku práce.

Další změna se vyskytla také v zavedení rozlišení mezi krátkodobým (max. 12, resp. 18 měsíců) a dlouhodobým vyslání pracovníků. Hraniční doba pro počátek doby dlouhodobého vyslání se nově prodlužuje na 18 měsíců. Dlouhodobě vyslaní zaměstnanci by měli požívat vyšší ochrany v oblasti pracovních podmínek (pro pracovníka budou platit stejné podmínky, které jsou účinné v členském státě, v němž je práce vykonávána).

Doporučené články

ELEKTRONICKÉ DORUČOVÁNÍ UŠETŘÍ STAROSTI ZAMĚSTNAVATELŮM

Znáte  to minimálně z vyprávění Dějiště: pracoviště Hlavní postavy: zaměstnavatel a problémový zaměstnanec Zápletka: zaměstnavatel potřebuje zaměstnanci doručit výtku za… Více

MÁTE V BYTĚ NEPLATIČE A NEVÍTE, JAK SE JEJ SNADNO ZBAVIT? TOTO BY UŽ NOVĚ NEMĚL BÝT PROBLÉM

V Poslanecké sněmovně aktuálně leží návrh zákona o podpoře bydlení, který zavádí do občanského soudního řádu nový institut – tzv rozkaz k vyklizení Tento institut by měl… Více

International Debt Collection: Recover Your Unpaid Invoices Worldwide
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z fondu Next Generation EU

©2020

Design by RVLT